Když dělníci během výkopových prací přetnou optický kabel a nevědomky tak odpojí od internetu stovky až tisíce zákazníků, hraje se o čas. Pokud má porucha větší rozsah, může jít o několik hodin usilovné práce. Co všechno musí nejen technici z netboxu při výjezdu udělat a jaké výzvy podstupují? O tom v rozhovoru povídá Vlastimil Petýrek, vedoucí provozu sítě v netboxu.
Kdy jsi se poprvé setkal s optickým kabelem?
Úplně poprvé ve škole, ale tehdy jsme to jen dostali do ruky, abychom věděli, jak optický kabel vypadá a jak funguje. Přímo práci s optikou jsem si vyzkoušel až v roce 2007 tady v netboxu.
Jak dlouhou praxi to vyžaduje, aby byl člověk schopný optický kabel opravit?
Probíhá to dost individuálně. Jedna věc je, když se člověk opravu optiky učí v dílně na stole a něco jiného nastane, pokud se ocitne při krizové situaci venku, u případu s překopnutým optickým kabelem. Dost záleží, jak moc je kabel porušený, většinou jde o bagr, který ho potrhá a vytáhne ze země. Praxe určitě potřeba je, ale v podstatě se dá říct, že se nikdy nenaučím vše. Každá situace je jiná a člověk ji musí co nejlépe vyhodnotit a zamyslet se, jak opravu provede. Typicky po dvou letech praxe se pracovník na mé pozici potká s většinou případů, které mohou nastat.
V čem se liší oprava optiky například od opravy klasického UTP kabelu, dá se to porovnat?
Klasické UTP je měděné, jde o drát jako každý jiný, který čouhá kdekoliv ze zdi. Kromě toho, že má nějaké délkové omezení, tak při jeho přestřihnutí zabere oprava asi pět minut. Optika takto snadno bohužel spojovat nejde, když porušíme optický kabel, jeho opětovné zprovoznění zabere zhruba dvě hodiny. Na každé straně kabelu musí být aspoň metrová rezerva, aby k překrytí a opravě vůbec mohlo dojít. Následně je potřeba optický kabel připravit, odizolovat ho a rozbalit až k samotným vláknům, protože optika má v závislosti na provedení několik stupňů ochran, od pláště až po kevlarové výztuže a trubičky, ve kterých se vlákna nachází. Nejnáročnější je příprava kabelu, samotné svařování trvá jen několik minut.
Jak probíhá běžný výjezd k poruše optických kabelů?
Především to neprobíhá tak, že by člověk přijel a okamžitě zjistil, kde přesně je kabel porušený. Nejprve musí dorazit technik, a to na místo před pravděpodobnou poruchou a po pravděpodobné poruše, tedy na oba konce původního kabelu. Následně připojí měřák, který mu řekne, jak je vlákno dlouhé, to samé udělá z druhé strany. Podle plánů projekce z doby, kdy se kabel zakopával do země, se zjistí místo poruchy. Po lokalizování závady přijede druhý tým se svářečkou a dalším potřebným vybavením. Podle toho, jak je problém rozsáhlý, vyjíždí případně do akce další lidé, kteří s sebou vozí konkrétní materiál. Takže dle závažnosti případu se na opravě podílí dva až čtyři lidé, ve výjimečných případech i víc.
Když dojde k překopnutí optiky, kterou spravuje netbox, vyjíždí k případu pouze firemní technici?
Primárně vyjíždí naše síly, tedy zaměstnanci z provozu sítě. Pouze v případě, že jde o problém většího rozsahu, si zavoláme na pomoc externí dodavatele, s nimiž běžně spolupracujeme na jiných úkolech. Většinou ale opravu optiky řešíme sami.
Jak se postupuje při dešti, je potřeba během něj optiku chránit?
Když prší, staví se kolem místa opravy optiky stany a další ochranné pomůcky, aby mohly práce probíhat za každého počasí.
Jaké jsou nejčastější příčiny poruchy optického kabelu?
Nejčastěji jde o to, že někdo nepožádal o vyjádření k vytyčení sítí, aby věděl, kde přesně se kabely pod zemí nachází. Takže je to většinou lidská chyba a nevědomost. Optický kabel má až desítky let dlouhou životnost, takže se nestává, že by přestal jen tak fungovat, problém přichází ve chvíli, kdy jej někdo fyzicky poruší.
Co ty máš konkrétně při výjezdech na starost?
Snažím se k poruchám nevyjíždět, aby ostatní pracovníci byli co nejvíc samostatní, takže když to aspoň trochu jde, vše řeší vyškolení zaměstnanci. Zapojuji se až v případě, kdy dojde k potížím s domluvou, například při řešení úhrady škody za překopnutí kabelu. Náhrada škody, kterou po nás mohou zákazníci vymáhat, nemusí být v součtu úplně malá. Pokud mi kolegové zavolají, že k případu přijela policie a potřebuje detaily řešit s kompetentní osobou provozovatele sítě, tak vyrazím. To je ostatně důvod, proč někdy oprava trvá dlouho – než se vše připraví a policie nám dovolí na opravě začít pracovat, zabere to nějaký čas.
S jakou nejkomplikovanější situací jsi se při opravách optiky setkal?
Nejtěžší situace nastala zhruba dva roky zpátky v Brně na Lesné, kde určitá firma táhla nový plynovod a optiku překopla tak, že nabrali metr kabelu na šířku bagrové lžíce. Tam se potkalo vše: musel jsem vyjet já, přijela policie a řešila to i pojišťovna. Dohromady opravu provádělo sedm lidí, protože jsme museli z půl kilometru vzdálených boxů stáhnout rezervy a kabel nahradit. Pro tyto případy máme na strategických místech v zemi zakopaných zhruba 50 metrů rezervního kabelu. Tenkrát na Lesné trvala oprava skoro celý den, k takovým haváriím naštěstí nedochází moc často.
Zhruba o kolik kilometrů kabeláže se nyní netbox stará?
Dohromady provozujeme zhruba 500 kilometrů optické kabeláže.
Co přesně máš jako vedoucí provozu sítě v netboxu na starost?
Mám na starost celý provoz od dokončení výstavby (tzn. od předání výstavbou do provozu) až po software a řízení sítě. Zkrátka se já a mí kolegové staráme o to, aby síť fungovala tak, jak podle interně a zákonem definovaných parametrů má. Neřešíme jen fyzické závady, ale i softwarové potíže.