7 tipů, jak poznat fake news a dezinformace

Fake news, hoaxy a dezinformace na nás z pochybných serverů i sociálních sítí míří už léta. V době koronavirové pandemie ale falešných zpráv přibylo a člověk nikdy neví, jestli zrovna nečte něco, co vůbec není pravda. Protože je téma nejen koronavirových fake news celolospolečensky důležité, připravili jsme pro tebe 7 tipů, jak nepravdivé a manipulativní příspěvky poznat.

Ověřovat, ověřovat, ověřovat

A ještě jednou ověřovat. Zdá se ti, že zpráva je až moc šokující na to, aby byla pravdivá? Zavítej na jeden nebo dva zpravodajské servery, které jsou v Česku dlouhodobě důvěryhodné, a tam informaci prověř. Pokud ji nenajdeš, využij Google a fakta porovnej v nalezených výsledcích. Vhodné je také navštívit weby manipulatori.cz a hoax.cz, které dlouhodobě vyvrací rozšířené fake news a uvádí fakta na pravou míru. Pamatuj si: bez ověření informací z jiného zdroje nikdy netušíš, jestli na tebe někdo neušil boudu.

Ach ty zdroje

U ověřování ještě chvíli zůstaneme. Důležité je kromě věrohodnosti celé zprávy určit i relevanci zdrojů, na něž se text odvolává. Snaží se autor podezřelá fakta dokládat odkazy na jiné servery? Zjisti, jestli web pod odkazem také není podezřelý. Stejně tak přes vyhledávač ověřuj – aspoň u podezřelých článků – pravdivost citací osob. Nezdá se ti například uvedený výrok amerického prezidenta? Stačí citaci zkopírovat, zadat do Googlu a uvidíš, jestli a případně které servery tento výrok také zmiňují.

Hledá se autor zn. spěchá

Věř, že žádný seriózní článek se neobejde bez uvedení jména jeho autora. Když původce textu pravé jméno skrývá, měla by se u tebe rozsvítit pomyslná červená kontrolka. Jde totiž o jeden z hlavních signálů, že autorovy úmysly mohou být černé a že má pro zatajení svého jména důvod (a stydlivost to není). Uvedení podpisu na začátku nebo na konci jakéhokoliv žurnalistického výtvoru patří k základním novinářským pravidlům, takže jestli jej nenajdeš, raději zbystři a pomocí dalších technik ověř, zda nejde o falešnou zprávu.

Proč na mě ten titulek křičí?

Určitě se ti to někdy stalo. Na sociálních sítích na tebe vyskočil článek, jehož titulek byl křiklavý, dlouhý, napsaný velkými písmeny a obsahoval těžko uvěřitelné informace. Aby toho nebylo málo, na konci stály dva až tři vykřičníky. Pravděpodobně šlo o typický příklad fake news. “Šokující” a zavádějící titulky jsou nejčastější metodou dezinformačních serverů, jak přilákat čtenáře a donutit je kliknout na odkaz s článkem (a tím pádem zvýšit čtenost nepravd). Výhoda je, že se dají snadno rozpoznat, takže stačí jen trochu dobré pozornosti.

Útoky na mainstreamová média

“Klasická média před vámi důležité informace tají! Čeho se bojí, proč neřeknou pravdu a spolupracují s podsvětím?!” Jestli v článku najdeš fráze tohoto typu, je velká šance, že ses ocitl na stránkách dezinformátora. Tvůrci falešných zpráv mívají tendenci útočit na mainstreamová média, aby je v očích veřejnost znevěrehodnili a prosadili své výroky jako pravdivé. Buď si jistý, že novinář ze seriózního zpravodajského serveru nikdy nebude emotivně vystupovat vůči konkurenčnímu webu.

Není fotka jako fotka

Při čtení zpráv na internetu musíš prověřovat nejen texty, ale i obrázky. Dezinformační weby u falešných zpráv rády používají nesouvisející a několik let staré fotografie pořízené na zcela jiném místě, než o kterém píší, čímž zkreslují realitu. Ověřit pravost fotky přitom bývá snadné. Většinou stačí zkopírovat URL adresu obrázku, vyhledat ji v Googlu a zjistit, jestli se vztahuje k události, o níž podezřelý článek pojednává. Koukni třeba na video níže, kde najdeš podrobný návod, jak obrázek přes Google ověřit během pár vteřin.

Přemýšlej nad tím, co čteš

Všechny rady budou k ničemu, když se nad každým příspěvkem kriticky nezamyslíš. Jaký byl asi záměr autora při psaní textu? Proč používá tolik emotivních výrazů? A má takto vypadat nezaujatá zpráva? Tyto i další otázky bys měl při čtení sám sobě položit. Když přijdeš na to, že jsi s velkou pravděpodobností narazil na fake news, rozhodně článek nikde nesdílej a nepodporuj šíření falešných zpráv.

Veškeré ověřování informací a přemýšlení nad informacemi může být otrava, ale zatím bohužel neexistuje jiná cesta, jak se nepravdivému obsahu na internetu bránit.

Autor článku: Martin – netbox tým